Úvod
Muzejní expozice
Provozní doba
Akce v areálu
Nabídka pro školy
Přírodní rezervace
Z historie památníku
Archeologický výzkum
Zajímavé exponáty
Personálie
Poštovna
Přehled návštěvnosti
Fotogalerie
Archeologický park
Klub přátel památníku
Skrytá paměť Moravy
Malujeme barvami země
výtvarné semináře
Program CUSTODES
Ohlasy v pamětní knize
Ohlasy v místním tisku
Ohlasy v časopisech
Esperanto
Napište nám
Kniha návštěv
e-Shop
Kontakt
Anketa...
Líbí se Vám naše stránky?
Hodně
37,5%
  3527  
Ujdou
31,1%
2921  
Umím je lépe
31,4%
2950  

Celkem hlasováno: 9398x
Fotogalerie...
Fotogalerie
Zpravodaj...
Chcete-li od nás dostávat aktuální informace, zadejte svoji emailovou adresu
 




Zajímavé exponáty

 Základ muzejní expozice Slovanského hradiště v  Mikulčicích představují nálezy získané archeologickým výzkumem, dosvědčující značnou kulturní vyspělost zdejších obyvatel. Předměty hmotné kultury jsou důležitým zdrojem poznání řady oblastí života našich předků, neboť nás informují o způsobu sociálního myšlení a o řadě aspektů s ním souvisejících, ale také o náboženských představách a o obecně duchovním světě velkomoravského lidu. K nejatraktivnějším patří drahocenné šperky a další ozdoby oděvu, výstroje a výzbroje, mezi nimiž největšího ohlasu požívají nákončí opasků s figurativními výjevy. Již v minulosti byla některými badateli považována za památky s prvním zobrazením lidských postav v dějinách Slovanů, což, jak se dnes ukazuje, nemusí být zcela definitivní, a ani v otázce jejich interpretace nebylo dosaženo shody.

K nejznámějším památkám z velkomoravských Mikulčic patří honosné lité stříbrné nákončí opasku z hrobového celku č. 100 na pohřebišti u druhého mikulčického kostela, zdobené na rubové straně rytou, slohově dokonalou postavou oranta v dlouhém rouchu s řasnatou spodní částí a s křížem na hrudi. Tento obraz, považovaný často za první dochovaný umělecký projev moravských Slovanů, mohl být inspirován křesťanskou ikonografií, která se v odpovídajícím časovém období uplatnila ve výzdobě relikviářů, případně i zbraní, a také při iluminaci některých klášterních rukopisů. Orantský motiv se v raném středověku dočkal značné obliby, a to hlavně proto, že z epických příběhů chápaných křesťany jako alegorie spásy v Kristu se stal apotropajský, tedy k osobní ochraně sloužící symbol, redukovaný často v obraz jediné postavy se zdviženými pažemi na znamení děkovné modlitby, jak se objevil na řadě památek již od pozdně antického období.

Velký ohlas u širokých vrstev veřejnosti sklízí další památka s figurálním motivem a to stříbrné nákončí z hrobu č. 390 od třetího a zároveň největšího mikulčického kostela, tzv. baziliky, kdy se na lisované destičce přitavené na masivní jádro setkáváme s jednodušeji podaným orantem v plášti připomínajícím kaftan, v kalhotách a vysokých botách. Podobně jako v případě prvního uvedeného nákončí je tento motiv, nyní ovšem v naprosto schématickém, převážně vytlačeném obrysu na puncovaném pozadí, řazen k symbolice uměleckého výzdobného stylu s lidskými postavami s orodujícím gestem. Navrhována jsou také odlišná vysvětlení, spojující jeho celkem schematicky a jakoby zrychleně podanou postavu s tradičním okruhem věrského systému a tradic slovanského prostředí, resp. s politickou symbolikou velmože oděného víceméně po slovanském způsobu.

Do stejné kategorie předmětů hmotné kultury patří pozlacené lité bronzové nákončí s rytinou antropomorfní postavy, objevené v porušených vrstvách pohřebiště východně od baziliky a pocházející s největší pravděpodobností opět z hrobové výbavy vysoce postaveného člena velkomoravské společnosti. Tentokrát však zjednodušenou a stylizovanou figuru nelze považovat za oranta, neboť postava drží ve zdvižených rukou předměty, které jsou při hledání smyslu výjevu i nadále příčinou dlouholetých diskusí. V závislosti na celkové charakteristice obdélníkového předmětu na krátké násadě v pravé ruce a rohu obráceného svým ústím k hlavě figury v levé ruce bývá hovořeno o scéně křesťanského pomazání vládce s královským praporcem a rohem pomazání či postavě s atributy královské moci, případně o ztvárnění tradičních pohanských představ dosud blíže neurčeného boha se sekerou, kladivem nebo i se zrcadlem v ruce. Zřejmě nejvěrohodněji působí srovnání s podobně stylizovanými postavami bohyně Vítězství, tedy Viktorie, jejíž ikonografie v oslavných scénách i s typickým způsobem podání oděvu a s tabulkou s nápisem „Victuria“ a rohem hojnosti v rozpřažených rukách vychází již z antiky. Až nápadně přesně odpovídá podání na našem nákončí a může tak být dokladem kontinuity triumfální ikonografie až do velkomoravského období.

Další unikátní hrobový nález představuje dosud méně známá tenká měděná ploténka, objevená u okraje zbytků dřevěné nádoby v jednom z hrobů na pohřebišti v trati Kostelisko na mikulčickém předhradí. Na jedné ze stran je poměrně jednoduchým způsobem vyryt obraz postavy v adoračním gestu, což opět tématicky navazuje na zmíněné figurativní náměty na památkách typických jen pro velkomoravské dvorské prostředí. Při podrobné analýze jednotlivých detailů si i přes méně kvalitní ztvárnění lze povšimnout, že v blízkosti natažených rukou jsou odlišnými tahy rydla naznačeny určité předměty, takže by se na základě nám již známých vyobrazení dalo uvažovat, že stejně, jako tomu bylo v případě výše popsaného motivu na nákončí z rozrušeného hrobu od mikulčické baziliky, máme před sebou motiv bohyně vítězství. Důležité jsou i zvláštní pravidelnými šikmými tahy znázorněné paralelní útvary za postavou, jako by v tomto případě měl dávný umělec v úmyslu zobrazit pro Viktorii tolik charakteristická křídla, která v případě předchozího motivu na nákončí chybí pro jednoznačně a definitivně správné určení.

Mgr. Jaromír ŠMERDA

 

Vlevo: - nákončí - ozdobné zakončení opasku -  sloužící dnes jako logo Slovanského hradiště v Mikulčicích 

    

Aktuality z obce...
23. srpna 2010
Počátkem druhé poloviny měsíce srpna jsme zaznamenali letošního 10.000 návštěvníka mikulčického památníku. Ani proměnlivé počasí zásadně neovlivnilo počet našich hostů v porovnání s předcházejícími léty, byť od poloviny července nabízíme jen základní návštěvnický program spojený s prohlídkou obou pavilonů a exteriérů. Nedostatek finančních prostředků nám bohužel neumožnil realizovat některé z plánovaných doprovodných návštěvnických akcí. Teprve pro měsíce září a říjen připravujeme programy pro školní děti a rodiče s dětmi. I proto věříme, že nám zachováte přízeň a projevíte ji zájmem o návštěvu a prohlídku Slovanského hradiště v Mikulčicích. - fs -

10. srpna 2010
Právě jsme uvedli v život zajímavou hru pro naše dětské návštěvníky. Jmenuje se: CESTUJEME V ČASE – OD VELKOMORAVSKÝCH SLOVANŮ DO 21. STOLETÍ a s nákupem vstupenky ve Slovanském hradišti v Mikulčicích, Státním zámku Milotice nebo v Muzeu vesnice JV Moravy ve Strážnici obdrží návštěvníci (především rodiny s dětmi, prarodiče s dětmi nebo skupiny dětí – tábory, školní třídy apod.) podkladovou desku se skládačkou puzzle a letáček s kvízovými otázkami. Prohlídka dané památky a pozorné sledování výkladu průvodce pomůže tyto otázky zodpovědět. Za správně vyplněné odpovědi pak návštěvníci odevzdají soutěžní kupón a obdrží v recepcích uvedených památkových objektů postavičku Rosti v dobovém vyobrazení, typickém pro danou lokalitu. Postavička je součástí puzzle. Teprve až návštěvníci vyřeší kvízové otázky ve všech lokalitách, budou schopni celé puzzle řádně zkompletovat a získají pěknou památku a suvenýr. Hra vznikla díky finančním prostředkům projektu CUSTODES, který je financovaný ze Strukturálních fondů EU z Operačního programu Nadnárodní spolupráce Central Europe. Projekt je realizován v partnerství 4 zemí (Itálie, Polsko, Slovinsko a Česká republika) a společnost Cross Czech je českým partnerem v projektu. Vezměte děti a přijeďte si zahrát hru CESTUJEME V ČASE – OD VELKOMORAVSKÝCH SLOVANŮ DO 21. STOLETÍ, navštívíte tři zajímavé lokality a získáte řadu nových poznatků. - fs -

30. července 2010
Konec měsíce července znamenal podobně jako v loňské sezóně překročení počtu 9.000 návštěvníků. Měsíc červenec počtem více než 3.400 hostů, byť se na něm výrazně podílala účast na Cyrilometodějské pouti Podluží, znamená v dlouhodobém srovnání měsíční rekord co do počtu návštěvníků hradiště. I to je odrazem trvalé péče o celý areál i o novinky, které nabízíme. Mezi ně patří nejen možnost vidět archeology při práci přímo na akropoli - zkoumají základy a prostor knížecího paláce, ale také inovace a postupná instalace nových informačních tabulí u kostelů na akropoli i v podhradích. Turistům jistě poslouží také nová informační směrová tabule, která bude umístěná na břehu řeky Moravy a bude je informovat o nejkratší cestě pro pěší i cykloturisty do centra areálu (od řeky 1.000 m). Velmi nás těší také vysoká návštěvnost v pondělí, kdy máme otevřeno od 11.30 do 14.30 hodin. Přijeďte se na památník Velké Moravy podívat také Vy, budete vítáni. -fs-


Vstup do redakčního systému PORTIA.CZ
   jméno:  
heslo:  
 
 
úterý, 7. září 2010
celkem přístupů: 295634
návštěvníků online: 197
[ Úvod | Fotogalerie | Archeologický park | Klub přátel památníku | Skrytá paměť Moravy | Malujeme barvami země | Program CUSTODES | Ohlasy v pamětní knize | Ohlasy v místním tisku | Ohlasy v časopisech | Esperanto | Napište nám | Kniha návštěv | e-Shop | Kontakt ]
© 2006, Masarykovo muzeum v Hodoníně, & CMS COMETA PORTIA.CZ